Pelety – topivo pro české vesnice
Nejperspektivnějším pevným palivem jsou dnes dřevní pelety. Důvodem je jejich výhodná a stabilní cena, maximální ohleduplnost k životnímu prostředí, automatický provoz topidla a v neposlední řadě i to, že jsou vyráběny z místních zdrojů desítkami dřevařských podniků.
Víte, jaký je rozdíl mezi holínkami a hodinkami? Přece žádný, oboje se natahuje. Tenhle dětský vtip bychom mohli použít i na pelety a palety. Oboje je ze dřeva. Tím ale jejich podobnost končí. Pod pojmem paleta si můžeme představit pomůcku pro umělecké malíře, ale většinou se nám vybaví dřevěná europaleta, na níž se přepravuje zboží, například pelety balené v pytlích.
Dřevní pelety jsou malé válečky o průměru 6–8 mm a o délce až 40 mm. Vyrábějí se lisováním za vysokých teplot z dřevních zbytků, které vznikají při dřevovýrobě – dřevěných pilin, hoblin či prachu. Tento proces se nazývá peletování. Soudržnosti dřevěných pelet napomáhá přirozený obsah ligninu ve dřevě, takže není třeba přidávat žádná chemická pojiva, maximálně se někdy používá 1–2 % přírodního škrobu pro zlepšení tvrdosti granulí pro přepravu cisternami.
Jak poznáte kvalitní pelety? Nejkvalitnější jsou z čistého odkorněného dřeva. Kůra či nečistoty v surovině, jako je písek či hlína, snižují výhřevnost, zvyšují množství popelu a vedou k jeho spékání ve škváru. Pro spolehlivou orientaci slouží mezinárodní certifikát ENplus, podle kterého se nejkvalitnější pelety označují kódem A1. Zcela mimo váš zájem by měly zůstat tzv. agropelety vyráběné ze slámy, sena či zemědělských odpadů. Tyto pelety patří do elektrárny či městské výtopny.
Peletováním vzniká biopalivo s vysokou energetickou hustotou a výhřevností. Pelety mají vždy stejnou výhřevnost okolo 18 MJ/kg, takže předčí i některé druhy uhlí. Navíc obsahují minimum vody (do 10 %) i popelovin. Hoří velmi dlouho a během spalování nevzniká téměř žádný kouř, tudíž nezanášejí spalovací systém. Po jejich shoření zbyde jen půl procenta popelu, který lze využít jako kvalitní zahradní hnojivo. Jen pro představu rodinný dům se spotřebou 4 tun pelet ročně vyprodukuje během topné sezóny jen 20 kg popelu, což představuje jeden velký kbelík. Lepší kotle mají navíc malé popelníčky a nemusíte ho ani ručně vybírat, stačí ho jen jednou za tři měsíce vynést.
Slova peleta a paleta jsou si sice hodně podobná, význam obou slov je ale docela jiný. Zatímco z palety pelety teoreticky uděláme, z pelet paletu těžko. Pelety patří do kotle. O paletách si to mnozí lidé myslí taky. Rozdíl mezi topením peletami a paletami je ale obrovský. Pelety se díky svému tvaru, velikosti a minimální vlhkosti dobře skladují a snadno se s nimi manipuluje. To zajišťuje pohodlnou dopravu, předzásobení i ekonomické skladování a především automatické zapalování a přívod paliva k topeništi. Ve srovnání s ostatními tuhými palivy nedochází při manipulaci ke znečištění skladových prostor ani okolí kotle. Topení peletami je plně automatické, jednoduché a komfortní.
Pelety se spalují se ve speciálních automatických kotlích nebo kamnech na pelety. Pro vytápění bytových interiérů se většinou používají peletová kamna se zásobníkem na jeden až dva pytle pelet (á 15 kg). Pelety pro tento způsob topení se dodávají po zhruba sedmdesáti pytlích na paletě. Opravdu komfortní vytápění zajišťují automatické kotle s velkým zásobníkem, pro které je nejvýhodnější doprava pelet cisternou (hmotnost pelet je 650 kg/m3).
Na kotle spalující biomasu (tedy i pelety) můžete od krajského úřadu dostat dotaci ve výši až 85 % nákladů na jejich pořízení včetně projektu a instalace. S další vlnou nových výzev se počítá v roce 2017. Kotlíkové dotace vyhlašují jednotlivé kraje, informujte se proto na krajském úřadě.
Cena pelet Waldera je kolem 550 Kč za metrák v závislosti na odebraném množství a způsobu dopravy. Nejvýhodnější je pelety kupovat v létě, kdy výrobci zlevňují o 10–20 %. Souvisí to s rytmem dřevovýroby, která zajišťuje potřebnou surovinu pro výrobu pelet. Na jaře a v létě mají nejvíce dřevního odpadu. Poptávka po peletách naopak roste v zimních měsících. Samozřejmě pelety seženete i v zimě, ale připlatíte si. Je to dáno vyšší cenou zimní suroviny nebo skladováním pelet vyrobených v létě.
Potenciál výroby českých pelet je přes 500 000 tun ročně, dnešní roční spotřeba v tuzemsku se pohybuje do 80 000 tun, zbytek se exportuje. V Česku v neplynofikovaných obcích žije okolo 650 000 obyvatel a pelety mohou komfortně vytápět domov každého z nich.