Smrk je výhřevnější než buk
O výhřevnosti jednotlivých druhů dřeva najdete na internetu spoustu správných informací. Ve většině článků na toto téma najdete větu, že výhřevnost všech dřevin je přibližně stejná.
To podepíšeme. Dozvíte se, že nejvíce energie, vztaženo na kilogram dřeva, dostanete ze smrku a dalších jehličnanů. To je také pravda. Ale hned vzápětí si autoři neodpustí protimluv, že nejvýhřevnější je habr. Tak jak to tedy je?
Co je to výhřevnost?
Výhřevnost je schopnost vydat při spalování určité množství energie. Pro porovnání jednotlivých dřevin (i jiných paliv) se udává v megajoulech, někdy v kilowatthodinách na kilogram spalované hmoty. Aby srovnání bylo spravedlivé, je potřeba mít vzorky se stejnou vlhkostí. S klesajícím obsahem vody v dřevní hmotě výhřevnost stoupá a naopak.
Jak už bylo řečeno, rozdíly ve výhřevnosti mezi jednotlivými druhy dřevin jsou při stejné hmotnosti malé – v řádu jednotek procent. Informace, že tvrdé listnaté dřevo má vyšší výhřevnost než měkké jehličnaté, tudíž není správná. Spálením kilogramu smrkového dřeva získáte zhruba stejné množství energie jako spálením kilogramu buku (cca 14 MJ/kg při 20% vlhkosti).
Hmotnost a objem
Zavádějící informace o tom, že nejvyšší výhřevnost má habr, není záměrně klamavá, jen vychází z tradičního pojetí topení dřevem. Poleno tvrdého dřeva přece hoří mnohem déle než stejně velký špalek jehličnanu. To je sice pravda, zásluhu na tom ale nemá vyšší výhřevnost, nýbrž vyšší hustota materiálu. Díky tomu stačí k získání stejného množství energie menší objem dřeva.
Kdyby se dříví prodávalo na kilogramy, stál by buk stejně jako smrk. Problém však je, že u kusového dřeva prodejce nemůže zaručit určitou vlhkost. Obsah vody přitom významně ovlivňuje nejen výhřevnost dřeva, ale také jeho hmotnost. Vyschnutím z vlhkosti 50 % na 20 % se hmotnost sníží zhruba o třetinu, výhřevnost stoupne na téměř dvojnásobek. Proto se kusové palivové dříví počítá na objemové jednotky (tzv. prostorový metr – PRM).
Samozřejmě, že spravedlivější je účtování za hmotnost, ale to je možné pouze u paliv se stálou kvalitou a zaručenou vlhkostí, jako jsou dřevěné brikety nebo pelety.
Hoření vs. spalování
Protože u klasických kamen na kusové dřevo jste omezeni velikostí spalovacího prostoru, je jasné, že snahou je mít palivo s co nejvyšší energetickou hustotou. Důvod je jednoduchý – nemusíte tak často přikládat. Dřevo v kamnech odhořívá a čím déle to trvá, tím lépe. V takovém případě mají dřeviny jako buk navrch.
V kamnech, kde palivo odhořívá na roštu, je možné topit také dřevěnými briketami. Jak je možné, že i ty nejkvalitnější se dělají „jen“ ze smrkového dřeva? Důvod je prostý. Brikety se totiž vyrábějí lisováním, čímž se zvýší hustota materiálu. Méně husté dřevo jehličnanů lze stlačit snadněji a z původně lehkého materiálu vznikne hmota s hustotou až 1220 kg na metr krychlový. To je daleko víc, než má buk nebo habr. Brikety navíc obsahují méně vody (pod 10 %), takže mají i vyšší výhřevnost (18 MJ/kg).
Úplně jiná situace je u automatických kotlů na pelety, kde palivo neodhořívá, ale řízeně se spaluje. Pro tyto účely je tudíž smrkové dřevo jednoznačně nejvhodnější. Za prvé má nejvyšší výhřevnost. Za druhé je v naší zemi nejdostupnější. Za třetí lze slisovat na třetinu objemu a rychle se vysuší. Slisováním se zvýší energetická hustota smrku, sníží se objem a tím i prostorové nároky na skladování. Výhřevnost pelet se pohybuje okolo 18 MJ/kg, resp. 5 kWh/kg.
Smrk, nebo buk?
Odpověď je jednoduchá: obojí. Kdo topí kusovým dřívím, určitě snadněji a rychle roztopí pomocí měkkého dříví a na noc přiloží polena tvrdého dřeva. U briket a pelet je kvůli svým fyzikálním vlastnostem i dostupnosti výhodnější smrk.
Dřevní brikety a pelety se vyrábějí z čistých suchých pilin, které vznikají jako druhotná surovina při výrobě dřevěného řeziva. Vzhledem k druhovému složení českých lesů je logické, že zhruba 70 % zpracovávaného dřeva je smrkového.
Moderní lisované palivo bývá někdy vyráběné také ze směsi smrkového a bukového dříví. Není ale pravda, že by brikety natož pelety z bukového dřeva byly lepší než smrkové. A vzhledem k tomu, že se prodávají tzv. na váhu, není vlastně důvod platit za stejnou výhřevnost víc peněz.