Kůrovcová kalamita nemá na cenu pelet vliv
Jak je možné, že v současnosti, kdy po polomech a při kůrovcových kalamitách leží v lesích spousty dřeva, které čekají na rychlé zpracování, nejsou dřevěná paliva levnější?
Aby bylo nakažené dřevo a polomy zpracovány přednostně, ministerstvo zemědělství dokonce letos v září uvažovalo o tom, že vlastníkům lesů nařídí zákaz těžby “zdravých” smrků a borovic lesů.
Zatím se počítá s tím, že dřevo z kalamit bude zpracováno do konce jara 2018.
Kvanta dřeva čekající na zpracování by tak logicky měla vést ke snížení cen dřevěných paliv - pelet, briket i dříví štípaného. Situace je ale složitější, než se na první pohled zdá.
Kapacita českých pil je naplněna i bez kůrovce
Pelety i brikety se vyrábějí z piliny - odpadní suroviny vzniklé při řezání na pilách. Tzn. že kolik dřeva se nařeže, tolik pelet/briket se může vyrobit.
Kapacita českých pil je ale 100 % naplněna i ve standardním provozu. ČR dokáže zpracovat 600 tis. m3 kulatiny za měsíc. Standardní těžba dřeva je ale i mimo kalamitní stavy 3x větší: 1,25 mil. m3 za měsíc (15 mil. m3 /rok).
Kalamitní množství dřeva v lese tak na množství piliny na trhu nemá téměř žádný vliv.
Majitelům peletového vytápění by bývalo větší množství piliny na trhu prospělo: výrobci pelet nemají po loňské tuhé zimě žádné skladové přebytky a vzhledem k tomu, že letošní topná sezóna začala už v září, se dá předpokládat, že cena pelet se na českém trhu během podzimu a zimy bude pohybovat okolo 6,50 Kč/kg včetně dopravy.
V ČR neumíme skladovat surové dřevo
Větší množství levného surového dřeva by mohlo mít vliv na cenu paliv jen za předpokladu, že bychom uměli dlouhodobě skladovat vytěžené dřevo. To ale bohužel v ČR zatím neumíme.
V zahraničí jsou, na rozdíl od ČR, na situaci, kdy díky vichřicím nebo kůrovcovým kalamitám vzniknou velké přebytky dřeva, dobře připraveni. Mají zřízené tzv. mokré skládky, ve kterých je surové dříví zbavené kůry skladováno za nepřetržitého kropení vodou a vlastnosti “čerstvého” dřeva tak neztrácí.
Princip, na kterém mokré sklady fungují, je nahrazení vzduchu v buněčných a mezibuněčných prostorách vodou. Tím chybí jeden významný předpoklad pro rozvoj dřevokazných hub. Jejich růst ve dřevě je limitován 60 % vlhkostí dřeva, při postřikování hromad dřeva přitom stoupne vlhkost na 70-80 %.
Nárůstem vlhkosti dřeva je navíc jeho pořez snazší a opotřebování řezných nástrojů nižší;
Je to lety prověřený způsob skladování, pro který však v ČR bohužel neexistuje jakákoli legislativní ani finanční podpora. Výsledkem je, že zatímco za našimi hranicemi může být takový sklad zřízen a využíván se všemi povoleními prakticky během měsíce, u nás je tento proces neskutečně zdlouhavý. A popadané dřevo v lese nepočká, než se úředníci rozhoupou, nastudují materiály a vydají všechna nezbytná povolení.
Lhůta vyřízení se navíc ještě protáhne kvůli tomu, že Lesy ČR, jako monopolní hospodář, nemají dopředu vyhlédnuté vhodné lokality jako stará letiště ke skladování, které by vyhovovaly jak po technologické, tak ekonomické stránce.
Výsledkem pak je, že státem vlastněný podnik Lesy ČR musí rušit uzavřené zakázky, protože těžba dřeva, jehož cena padá, by ekonomicky položila lesnické firmy a dřevo ani není kam dávat.
Mokrá skládka
Kůrovec nekůrovec, stejně půjde všechno do Německa a Rakouska
A co se tedy stane s napadeným a polámaným dřevem které teď leží v lesích? Vyveze se, syrové a nezpracované, většinou do Německa a Rakouska, kde v lesích na rozdíl od nás hospodařit umí. Ale o tom, jak každých 5 minut vyvezeme 35 kubíků dřeva jsme psali zde.