Vytápí se štěpkou a peletami, obilí do kotle nepatří
Před patnácti lety padlo v zemědělské firmě VIN AGRO na okraji Prahy rozhodnutí, že opustí historický barokní areál na náměstí a přestěhují se do kravína uprostřed polí, který byl v tu chvíli na spadnutí. Zdálo se to jako bláznivý nápad.
Na náměstí v historickém dvouhektarovém areálu to už dál bohužel nešlo. Soužití s místními bylo příliš náročné. Podnikání na polích se neslučovalo s rostoucími nároky na klid okolo nové výstavby. Odpor sousedů k rekonstrukcím areálu a zvětšování zemědělské techniky pak přinesl nutné rozhodnutí: začít z gruntu rekonstruovat dožitý areál.
Začalo se demolicemi a výstavbou dílen, skladů, kotelny, zázemí pro zaměstnance včetně bytů v jednom rohu pozemku. Dnes je firma asi v polovině obnovy. Postupně přibyla nová mostní váha s kanceláří, čerpací stanice, kompostárna, sběrný dvůr ve spolupráci s Pražskými službami. Připravuje se výstavba dvou moderních skladovacích hal pro obilí.
Vlastní štěpka z větví, pelety od Waldery
VIN AGRO pravidelně udržuje aleje a kácí nálety okolo polí, takže ročně přirozeně získá několik desítek kubíků dřeva ve formě větví. Majitelé navíc doma topí peletami, tak se pro vytápění areálu zvolila osvědčená kombinace rakouského kotle Fröling na dřevěnou štěpku a pelety. Nashromážděné větve se jednou ročně před sezónou naštěpkují větším strojem od Lesů a v průběhu zimy chybějící palivo doplní cisterna s peletami od výrobce Waldera.
Kotel Fröling T4 o výkonu 100 kW má externí venkovní zásobník na štěpku, uzavřený ze tří stran, do kterého lze nafoukat i pelety. Doprava štěpky či pelet Waldera ze skladu je zajišťována třímetrovým pružinovým podavačem a šnekovým dopravníkem včetně protipožární rotační klapky. Teplo je rozváděno po areálu předizolovaným potrubím. Celý systém je plně automatický, obsluha vynáší popel jednou za měsíc.
Obilím topí ten, kdo neumí počítat
V zemědělském oboru se často diskutuje použití obilí jako levného paliva. Dle majitelů VIN AGRO je to však velká mýlka. Průměrná realizační cena obilí se pohybuje okolo 3500 Kč/t. Obilí má výhřevnost 14 GJ/t a dřevní pelety ENplus A1 mají výhřevnost 17,5 GJ/t při ceně okolo 4500 Kč/t při dodávce celé cisterny. Při identické ceně za GJ tepla se rozhodně nevyplatí potýkat se s 10x větším množství popela, větší údržbou kotle, který poškozuje obsah chloru v obilninách. I kdyby neměli zemědělci svoji štěpku, topili by celoročně dřevěnými peletami do Waldery.
Navíc topení potravinou má svoje nepopiratelné etické rozměry, majitelé firmy se snaží o celkově šetrný přístup k pěstování. Letos sejí 60 hektarů nektarodárných biopásů pro včely a další opylovače, kompost vrací na pole jako organickou hmotu, snaží se používat co nejméně průmyslových hnojiv a chemické ochrany. Začali sít meziplodiny, které dodávají do půd organickou hmotu a během období, kdy na polích není hlavní plodina, zadržují vodu a brání erozi. Část porostů plečkují a snaží se hubit plevele pouze mechanicky.
Bohužel ekologické zemědělství není v Praze nijak systematicky podporováno, díky bohatosti regionu zde nefungují podpory od Evropské unie, ač to není vůbec logické. Zemědělství je v aglomeraci mnohem složitější než na venkově.
Nová školka ve Vinoři taky topí biomasou
Jako příspěvek ke komunitnímu životu ve Vinoři zde na farmě letos navíc otevírají dětské centrum, "školku", kde si rodiče sami organizují hlídání a výchovu dětí.
Vznikla úpravou staršího rodinného domu, který už není pro firmu potřeba, ale kvůli vzdálenosti od centrální kotelny se zde topí dřevní biomasou v samostatném kotli. Děti, které sem budou docházet, mají unikátní možnost vidět, co znamená udržitelně zemědělsky podnikat, přirozeně a dobrovolně bez ekologických demonstrací.